Nový astronomický dalekohled
Od letošního října se budou moci návštěvníci Hvězdárny v Planetáriu Ostrava podívat na oblohu novým přístrojem. Jde o největší dalekohled v České republice, který je určen k vizuálnímu astronomickému pozorování pro veřejnost. Dalekohled je vybaven zrcadlem o průměru 0,61 m s ohniskovou vzdáleností téměř 4 m. Díky těmto parametrům lze na tmavé obloze zahlédnout hvězdy 60 000krát slabší než ty, které vidíme očima. Vzhledem k přesvětlení ostravské oblohy bude dosah o trošku menší, nicméně právě větší optika pomůže návštěvníkům večerních pozorování lépe vidět vzdálené kosmické objekty jako jsou hvězdokupy, mlhoviny a galaxie. Při použití speciálních filtrů je možné mnohem lépe pozorovat i některé slabší objekty, jako např. Řasovou mlhovinu v souhvězdí Labutě.
Kopule Hvězdárny byly dosud vybaveny menšími přístroji, které však v rostoucím světelném znečištění neumožňovaly návštěvníkům prohlédnout si vzdálené kosmické objekty. O takto velký přístroj usilovalo Planetárium více než 30 let, ale teprve nyní se toto úsilí podařilo završit.
Slavnostní uvedení do provozu proběhne v pondělí 14. října ve 21 hodin za účasti primátora statutárního města Ostravy, rektora VŠB-Technické univerzity Ostrava a děkanky Hornicko-geologické fakulty, jíž je Planetárium Ostrava součástí. Nákup astronomického dalekohledu je financován z prostředků dotace statutárního města Ostrava.
Dalekohled vyrobila americká společnost PlaneWave. Tyto přístroje se vyznačují velmi vysokou kvalitou optiky a jsou určeny nejen pro vizuální pozorování, ale především pro astrofotografii a vědecká pozorování.
Z optického hlediska se jedná o systém Corrected Dall-Kirkham. V nejjednodušší variantě je to systém Cassegrain – tedy provrtané hlavní zrcadlo, jímž prochází obraz odražený od sekundárního zrcadla. Systém Dall-Kirkham je prakticky bez optických vad, nemá komu ani astigmatizmus a navíc poskytuje ploché obrazové pole, což je výhodné právě pro fotografování. Hlavní zrcadlo má tvar elipsy a je vyrobeno z taveného oxidu křemičitého, který se vyznačuje nízkou teplotní roztažností. Sekundární zrcadlo má průměr 28 cm, jeho optická plocha má kulový tvar a je ze stejného materiálu jako hlavní zrcadlo.
Pro korekci optických vad je do cesty paprskům zařazen ještě pár speciálních čoček, díky nimž je obraz perfektní i na okrajích obrazového pole. Protože jsou čočky blízko ohniskové roviny a fungují jako dublet, nedochází ani ke vzniku barevné vady.
Tubus dalekohledu tvoří otevřená trubková konstrukce z uhlíkových vláken, které se stejně jako zrcadla vyznačují nízkou teplotní roztažností. Díky tomu je obraz v dalekohledu stabilní.
Samotný dalekohled tvoří jen jednu část. Tou druhou je paralaktická montáž, čili zařízení na němž je dalekohled upevněn a které přístroj natáčí do požadované pozice. ke kvalitnímu pozorování je potřeba, aby montáž splňovala řadu podmínek jako např. nosnost, stabilitu, tuhost, přesné navádění atd. Proto jsme sáhli po osvědčeném řešení, kterým je montáž GM 4000 HPS II. Jejím výrobcem je italská společnost 10micron s více než padesátiletou tradicí. Montáž je vybavena absolutními enkodéry tzn., že má neustále informaci o poloze a při výpadku el. proudu si tyto informace dokáže zapamatovat. Jde o profesionální zařízení s výkonnými motory a vysokou přesností navádění. K tomu je využíván systém GO-TO, kdy pozorovatel vybere žádaný objekt z databáze a dalekohled se na něj sám nastaví. Rychlost navádění se pohybuje od 2 do 8 stupňů za sekundu.
Velký dalekohled má ještě menšího bratříčka, kterým je refraktor s průměrem objektivu 125 mm a ohniskovou vzdáleností 980 mm. Tento přístroj bude sledovat plošně větší objekty jako např. otevřené hvězdokupy, Měsíc apod.
