Astronomické úkazy v roce 2027
Rok 2027 nabídne několik mimořádně zajímavých příležitostí k pozorování oblohy. Největším lákadlem bude částečné zatmění Slunce 2. srpna, které bude v Ostravě probíhat dopoledne.
V únoru se dostanou do opozice dvě výrazné planety - Jupiter a Mars. Na podzim nabídne krásný pohled dalekohledem Saturn. Zajímavé mohou být také meteorické roje, zejména lednové Kvadrantidy, srpnové Perseidy a listopadové Leonidy.
Vybrali jsme úkazy, které lze pozorovat z České republiky, a několik významných astronomických událostí ve světě. Všechny konkrétní časy uvedené v článku platí pro Ostravu a používají místní čas (SEČ nebo SELČ).
Před pozorováním doporučujeme ověřit předpověď počasí a vybrat místo s dobrým výhledem na příslušnou část oblohy.
Leden
-
3. ledna - Venuše jako výrazná Jitřenka. Venuše dosáhne největší úhlové vzdálenosti od Slunce na ranní obloze, téměř 47°. V prvních lednových týdnech bude nápadně zářit nad jihovýchodním obzorem před východem Slunce. Při pozorování dalekohledem můžeme sledovat její fázi: planeta bude připomínat zhruba osvětlenou polovinu kotoučku.
-
Noc ze 3. na 4. ledna - maximum Kvadrantid. Jeden z nejvýraznějších meteorických rojů roku bude mít maximum přibližně 4. ledna ve 4:25 SEČ. Měsíc bude několik dnů před novem, takže pozorování nebude výrazně rušit měsíční svit. Za dobrých podmínek mohou být vidět desítky meteorů za hodinu. Kvadrantidy mají poměrně krátké maximum, proto je výhodné pozorovat hlavně v druhé polovině noci a nad ránem.
-
Leden a začátek února - zákryty a přechody Jupiterových měsíců. Jupiterovy čtyři největší měsíce - Io, Europa, Ganymed a Callisto - se díky příznivé geometrii svých drah mohou při pohledu ze Země vzájemně zakrývat nebo si stínit. V dalekohledu tak lze sledovat nejen obvyklé přechody měsíců před Jupiterem, ale také jejich vzácnější vzájemné zákryty a zatmění.
Sezóna těchto úkazů měsíců Jupitera probíhá od května 2026 do srpna 2027 a nastává přibližně jednou za šest let, kdy Země a Slunce procházejí rovinou drah těchto měsíců, a souvisí s rovnodenností na Jupiteru, která připadá na 16. prosince 2026.
Konkrétní úkazy trvají jen krátce a jejich pozorovatelnost je třeba ověřit pro dané místo a čas.
Únor
-
Začátek února - Merkur na večerní obloze. Dne 3. února dosáhne Merkur největší východní elongace, přibližně 18° od Slunce. Za jasného počasí jej můžeme na přelomu ledna a února hledat nízko nad západním až jihozápadním obzorem krátce po západu Slunce. K vyhledání pomůže nerušený výhled a případně triedr, který však používejte až po úplném západu Slunce.
-
11. února - Jupiter v opozici se Sluncem. Největší planeta Sluneční soustavy bude viditelná prakticky po celou noc. Jupiter bude zářit jako velmi jasný objekt v oblasti souhvězdí Lva. I menším dalekohledem můžeme pozorovat jeho oblačné pásy, čtyři Galileovy měsíce a při vhodném načasování také Velkou rudou skvrnu nebo stíny měsíců na planetárním kotouči. Příznivé podmínky přetrvají i v dalších týdnech.
-
19. února - Mars v opozici. Rudá planeta bude v tomto období vycházet při západu Slunce a bude pozorovatelná celou noc, vysoko na obloze v souhvězdí Lva. Přibližně v době největšího přiblížení ji od Země oddělí 101 milionů kilometrů a její zdánlivý průměr dosáhne téměř 14 úhlových vteřin. Nejde o mimořádně těsnou opozici, ale ve větších dalekohledech a při klidném vzduchu bude možné sledovat některé tmavší oblasti povrchu a případně polární čepičku.
-
Noc z 20. na 21. února - polostínové zatmění Měsíce. Měsíc vstoupí do zemského polostínu 20. února ve 22:12 SEČ. Největší fáze nastane 21. února v 0:12 SEČ, zatmění skončí ve 2:13 SEČ. Měsíc bude vysoko nad jižní částí obzoru, ale na rozdíl od částečného či úplného zatmění neztmavne výrazně a nezčervená. Pozorný pozorovatel si může všimnout mírného ztmavnutí jedné části měsíčního kotouče; zajímavé bude také fotografické porovnání snímků před maximem a při něm.
Březen
-
Kolem 31. března - Mars a Jupiter společně na večerní obloze. Obě jasné planety se při pohledu ze Země přiblíží na 4,3°, tedy na vzdálenost odpovídající přibližně devíti měsíčním úplňkům vedle sebe. Dvojici najdeme večer vysoko nad jižním obzorem v oblasti souhvězdí Lva. Jupiter bude nápadně jasnější než načervenalý Mars. Půjde o snadno pozorovatelné a fotograficky vděčné seskupení.
Duben
-
Noc z 22. na 23. dubna - maximum Lyrid. Jarní meteorický roj Lyrid pravidelně přináší rychlé meteory vyletující zdánlivě ze souhvězdí Lyry. V roce 2027 však nastane maximum jen několik dnů po úplňku. Jasný Měsíc tak výrazně zesvětlí oblohu a slabší meteory zaniknou v jeho svitu. Pozorování bude méně příznivé než v některých předchozích letech.
Květen
-
Ráno kolem 6. května - meteorický roj Éta Aquarid. Proudy drobných částic, které za sebou zanechala Halleyova kometa, vyvolávají každoročně meteorický roj Éta Aquarid. Měsíc bude v novu a nebude rušit pozorování. Roj je ovšem výrazně lépe viditelný z jižní polokoule; v Ostravě se jeho radiant dostává jen nízko nad obzor krátce před rozedněním. Přesto lze za dobrých podmínek zahlédnout několik rychlých meteorů.
-
Kolem 14. května - Mars u hvězdy Regulus. Na večerní obloze se načervenalý Mars přiblíží asi na 1,1° k jasnému Regulu, nejvýraznější hvězdě souhvězdí Lva. Barevný kontrast obou těles bude dobře patrný i pouhým okem. Dvojice se bude nacházet vysoko nad obzorem a dobře se vejde do zorného pole běžného triedru.
-
Konec května - další příležitost zahlédnout Merkur. Dne 28. května dosáhne Merkur největší východní elongace, téměř 23°. Za jasných večerů jej bude možné vyhledat nad severozápadním až západoseverozápadním obzorem krátce po západu Slunce. V této části roku jsou večerní podmínky pro jeho pozorování z České republiky příznivější než při některých jiných elongacích.
Červenec
Kolem 30. a 31. července - Jižní delta Aquaridy. Meteorický roj s radiantem v souhvězdí Vodnáře nabídne příznivé podmínky díky Měsíci blížícímu se k novu. Nejlepší čas k pozorování bude druhá polovina noci. V našich zeměpisných šířkách však radiant vystupuje poměrně nízko nad obzor, takže skutečný počet spatřených meteorů bude výrazně nižší než ideální zenitová hodinová frekvence, která činí asi 25 meteorů.
Srpen
-
Pondělí 2. srpna - částečné zatmění Slunce pozorovatelné z Ostravy. Jednoznačně nejvýznamnější astronomický úkaz roku pro Českou republiku. Zatmění začne v Ostravě přibližně v 10:19 SELČ, největší fáze nastane v 11:19 SELČ a skončí ve 12:21 SELČ. V maximu bude Měsíc zakrývat asi 50 % průměru, což odpovídá přibližně 40 % plochy slunečního kotouče. Slunce se bude nacházet vysoko nad jihovýchodní částí oblohy, takže k pozorování nebude potřeba zcela otevřený západní obzor jako při zatmění v roce 2026.
Na jiných místech půjde o úplné zatmění Slunce. Pás totality povede přes jižní Španělsko, severní Afriku a Arabský poloostrov. V oblasti Egypta dosáhne maximální délka úplného zatmění přibližně 6 minut a 23 sekund. Pozorování částečného zatmění vyžaduje speciální brýle splňující normu ISO 12312-2 pro přímé pozorování Slunce nebo dalekohled vybavený vhodným slunečním filtrem. Obyčejné sluneční brýle nejsou bezpečné.
-
Noc z 12. na 13. srpna - Perseidy. Oblíbený meteorický roj má předpovězené hlavní maximum 13. srpna během dopoledních hodin, kdy už bude v Česku den. V noci před maximem však mohou být Perseidy stále velmi aktivní. Jasný dorůstající Měsíc bude oblohu zpočátku osvětlovat, v Ostravě ale zapadne přibližně kolem 1. hodiny SELČ a zbytek noci bude pro pozorování příznivější. Mezinárodní meteorická organizace navíc upozorňuje na možnost zvýšené aktivity při průchodu staršími prachovými vlákny komety Swift-Tuttle. Jde o modelovou předpověď, nikoli o jistý meteorický déšť.
-
20. srpna - padesát let od startu Voyageru 2. V roce 1977 odstartovaly dvě americké kosmické sondy, které zásadně proměnily naše znalosti vnějších planet. Voyager 2 vyletěl do vesmíru 20. srpna 1977 a dodnes zůstává jedinou sondou, která zblízka prozkoumala Uran a Neptun. Jeho sesterský Voyager 1 odstartoval 5. září 1977. Půlstoletí od počátku těchto misí představuje mimořádné výročí výzkumu Sluneční soustavy.
Září
-
28. září - Neptun v opozici. Nejvzdálenější planeta Sluneční soustavy bude během podzimních nocí ve vhodné poloze pro pozorování dalekohledem. Na rozdíl od Jupiteru nebo Saturnu ji pouhým okem neuvidíme. K jejímu nalezení je vhodná podrobná mapka hvězdného pole nebo počítačem naváděný dalekohled.
Říjen
-
18. října - Saturn v opozici se Sluncem. Prstencová planeta bude pozorovatelná celou noc a nastanou nejlepší podmínky roku pro její sledování. Saturnovy prstence se oproti období kolem roku 2025 znovu výrazně rozevřou; z našeho pohledu budou nakloněny přibližně o 13°. I menší dalekohled odhalí charakteristický tvar soustavy prstenců a při dostatečné kvalitě obrazu lze pozorovat také Titan a další měsíce.
Listopad
-
Noci ze 17. na 20. listopadu - Leonidy s možností zvýšené aktivity. Běžné maximum roje nastane kolem 18. listopadu, ale výpočty pohybu prachových vláken komety Tempel-Tuttle připouštějí i krátká zesílení aktivity především v noci ze 17. na 18. listopadu a ráno 20. listopadu. Některé modely předpokládají zenitovou hodinovou frekvenci řádově 40 až 50 meteorů, ovšem skutečný průběh je nejistý. Pozorování bude navíc výrazně komplikovat jasný Měsíc. Přesto může jít o zajímavou příležitost k zachycení jasnějších meteorů.
-
25. listopadu - velmi těsné přiblížení Venuše a Marsu. Na večerní obloze se obě planety přiblíží na pouhých 0,3°, tedy na menší úhlovou vzdálenost, než je průměr měsíčního úplňku. V Ostravě ovšem budou krátce po západu Slunce velmi nízko nad jihozápadním obzorem. K pozorování bude potřeba výjimečně dobrý výhled a zcela jasná obloha. Venuše bude mnohem jasnější než Mars.
-
30. listopadu - úzký srpek Měsíce poblíž Venuše a Marsu. Přibližně kolem 16:30 SEČ, v době pokročilého soumraku, najdeme nad jihozápadním obzorem seskupení mladého Měsíce, jasné Venuše a slabšího Marsu. Měsíc se bude od Venuše nacházet jen asi 1 až 2°. Úkaz bude hezkým námětem pro fotografování, ale všechna tři tělesa se budou nacházet velmi nízko nad obzorem, takže nejlepší šanci budou mít pozorovatelé s volným výhledem k jihozápadu. Téhož dne také nastává opozice Uranu, který však vyžaduje samostatné vyhledání na tmavé obloze.
Prosinec
-
Noc ze 14. na 15. prosince - Geminidy za nepříznivého měsíčního svitu. Geminidy patří mezi nejbohatší každoroční meteorické roje a za ideálních podmínek dosahují zenitové hodinové frekvence přibližně 150 meteorů. V roce 2027 však nastane úplněk 13. prosince a maximum roje 14. prosince večer kolem 21:00 SEČ. Měsíční svit proto většinu slabších meteorů přehluší. Naději budou mít hlavně velmi jasné meteory.
-
Noc z 22. na 23. prosince - maximum Ursid. Meteorický roj s radiantem poblíž Malého vozu bude mít maximum 23. prosince přibližně v 5:00 SEČ. Na rozdíl od Geminid budou pozorovací podmínky příznivé: radiant je z České republiky nad obzorem celou noc a Měsíc nebude významně rušit. Obvyklá zenitová hodinová frekvence se pohybuje kolem 10 meteorů, což z Ursid činí spíše klidnější, ale zajímavou předvánoční podívanou.
Astronomické výročí roku 2027
Sto let od Lemaîtrovy teorie rozpínajícího se vesmíru. V roce 1927 zveřejnil belgický fyzik a astronom Georges Lemaître práci, ve které spojil Einsteinovu obecnou teorii relativity s představou rozpínajícího se vesmíru a ukázal souvislost mezi vzdálenostmi galaxií a jejich vzdalováním. Jeho výzkum se stal jedním ze základů moderní kosmologie. V roce 2027 si tak připomínáme významný mezník ve vývoji našeho pohledu na vesmír.
Poznámka k meteorickým rojům: Uváděné zenitové hodinové frekvence (ZHR) jsou teoretické hodnoty pro velmi dobré podmínky, tmavou oblohu a radiant vysoko nad obzorem. Z města bývá skutečný počet pozorovaných meteorů podstatně nižší. Mimořádná zesílení předpovídaná z prachových vláken komet mají větší nejistotu než běžné termíny maxim.
Ověřené astronomické zdroje
- NASA / Fred Espenak - zatmění v roce 2027
- Česká astronomická společnost (astro.cz) - zatmění Slunce 2. srpna 2027 a údaje pro Ostravu
- Timeanddate - částečné zatmění Slunce v Ostravě
- Timeanddate - polostínové zatmění Měsíce v Ostravě
- International Meteor Organization - Meteor Shower Calendar 2027 (PDF)
- Astronomická observatoř Japonska (NAOJ) - planetární úkazy 2027
- Fred Espenak / AstroPixels - kalendář astronomických úkazů 2027
- British Astronomical Association - vzájemné úkazy Galileových měsíců
- NASA - mise Voyager
- NASA - historie rozpínání vesmíru
Připraveno podle dostupných astronomických efemerid a předpovědí k listopadu 2026. V roce 2027 je vhodné aktualizovat zejména předpovědi meteorických rojů a upřesnit pozorovací podmínky v Ostravě.